home informace bohoslužby pastorace život instituce historie odkazy kontakt
 
OBSAH:
 
historie
 
architektura
 
varhany
 
plán kostela
 
 

KOSTEL SVATÉHO ANTONÍNA - architektura


Kostel sv. Antonína je pozdně barokní neorientovaná stavba (s kněžištěm na jih), v podélné ose se čtvercovou sakristií. Má představenou obdélnou předsíň, na kterou navazuje konvexními křivkami širší obdélná loď a na ni opět obdobnými křivkami i presbytář. Průčelí kostela je konkávně prohnuté, z každé strany je svíráno tříčtvrtinovým sloupem se dvojicemi pilastrů s toskánskými hlavicemi, vše je na společných soklech, které jsou stejně vysoké jako vstupní portál. Šambrána portálu je členěna klenákem s volutovými uchy. Vysoko nad portálem je zalamovaná římsa, v poli mezi ní a portálem je kartuše s Kristovým monogramem (IHS). V průčelí je prolomeno kasulové okno a nad ním je segmentová římsa. Dvojice pilastrů se sloupy nesou architráv, do jehož vlysu jsou vloženy triglyfy, nad ním je mocně vyložená oblamovaná korunní římsa. Nad ní je trojúhelníkový štít s oválným oknem uprostřed. Na křídlech atiky je na každé straně dvojice váz, za štítem vyrůstá věž završená mohutnou cibulí. V každé stěně věže je okno. Boční lodě kostela člení ve středu předsunuté rizality ohraničené pilastry, nahoře s trojúhelníkovými štíty a v dolní části s portály bočních vchodů. V bočních stěnách jsou prolomena kasulová okna, která zneklidňují klasicizující fasádu. Interiér lodi kostela, na který plynule navazuje presbytář ukončený konchou je vertikálně členěn sdruženými toskánskými pilastry, které nesou úseky zalomeného kládí (tzv. izolovaný pilastr). Završené mohutně vyloženou římsou, na kterou nasedá valená klenba s lunetami, uprostřed členěná štukovým zrcadlovým rámem.


Architekt František Kermer (asi 1710 Žatec – 1786 Hradec Králové) patří mezi nejvýznamnější představitele východočeského baroka 2. a 3. čtvrtiny 18. století. Patrně se seznámil s pracemi žateckého stavitele J. A. Gentsche, ale nejvíce ho ovlivnila tvorba Kiliána Ignáce Dientzenhofera (s ním byl patrně i v osobním kontaktu). Některé Kermerovy chrámové stavby byly dokonce považovány za díla Dientzenhoferova (např. kostel v Metličanech z let 1768 - 75). Kermerova tvorba poznamenala ráz celé řady východočeských měst : Kostelec nad Orlicí (1768 – 73), Častolovice (1763 – 75) a Třebechovice pod Orebem (1767 – 71). Slohovým východiskem těchto staveb je kostel v Červeném Kostelci (z let 1744 – 54), který je v těchto stavbách obměňován v různé míře. Názory na červenokostelecký chrám se různí, někteří ho považují ještě za Dientzenhoferovo dílo, jiné již za Kermerovo.


Hlavní oltář v kostele provedl hradecký sochař Karel Antonín Devoty: v letech 1773 – 76 vznikla tumba a svatostánek (obdobné sochy andělů jsou i v kostele sv. Anny v Kuklenách), v roce 1777 dodal za 150 zl. ještě bohatě řezaný rám s anděly k oltářnímu obrazu. Ten je dílem malíře Josefa Kramolína a vychází volně z kompozice Brandlova obrazu, který se do novostavby nevešel a byl proto umístěn v katedrále Sv. Ducha, kde je dodnes. Bohatě intarzované lavice v presbytáři z počátku 18. století byly součástí barokního interiéru katedrály a na Nový Hradec byly převezeny při regotizaci chrámu po polovině 19.století.


PhDr. Radek Martinek