home informace bohoslužby pastorace život instituce historie odkazy kontakt
 
OBSAH:
 
dějiny
 
průběh oprav
 
 

KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE - dějiny


Nedaleko od tehdejšího předměstí, na jih za vsí Třebeš, se nad hradeckou rovinou zvedá nevelké návrší, nazývané prostě Kopec. Je to nejzazší výstupek z lesnaté vysočiny, která se odtud táhne na jih a na východ až k Holicím a Týništi. Je odtud krásná vyhlídka daleko přes hradecké okolí na západ, na východ a na sever, ověnčená vzadu Krkonošemi a pohořím Kladským, ke kterým se krajina malebně zvedá přes jiné menší hory za Jaroměří, Skalicí, Náchodem a Novým Městem nad Metují.
 

Je to místo pro obyvatele Hradce bezesporu od dávných časů velmi milé. Nazývalo se Konstancí, pro vzpomínku na upálení Husa v Kostnici. Roku 1521 hradecký měšťan Lukáš Forman, jinak Hostovský z Hostovic, pojal úmysl vystavět zde kostel na památku „mistra Jana Husi, mistra Jeronýma z Prahy a jiných věrných mučedníků českých, v naději Boží svatých". Nalezli se ještě jiní dobrodinci, zejména měšťan Václav, syn Jakuba Kydlina za masnými krámy, kteří učinili odkaz na oltář mistra Jana Husi pro tento kostel. Je pravděpodobné, že se ještě téhož roku začalo stavět na městském pozemku, vedle kterého si Lukáš Forman na stráni vysázel velkou vinici. V roce 1530 byl kostel již postaven, protože v tomto roce Lukáš Forman ustanovil nadaci pro kněze podávající podobojí způsobou, který by tu sloužil mši svatou každou čtvrtou neděli a v některé svátky. K tomu věnoval 200 kop míšeňských a také výše jmenovanou vinici. V roce 1535 byla uzavře¬na smlouva s panem Janem z Pernštejna, na základě které poddaní lidé hradeckých měšťanů ze dvou blízkých vesnic Roudnicky a Vysoké, kteří příslušeli k farnímu kostelu v Opatovicích, jsou přičleněni k tomuto novému kostelu. Povinnost posluhovat těmto lidem svátostmi a sloužením mší svatých na sebe vzal farář od sv. Antonína v předměstí Mýtském. Měl k tomu ustanovit některého kaplana za plat výše k tomu určený. Již tehdy (v roce 1541) se u tohoto kostela usadil poustevník v domku, ve kterém mohli pobývat kněží zde sloužící, kostelníci, nebo se tam mohli uchýlit lidé, zvláště děti, v době nepříznivého počasí. Na věži kostela se nacházely dva zvony. Jeden ulitý již v roce 1505, tedy mnohem dříve než byl postaven kostel - asi určený jinam, nákladem hradeckého měšťana Jana Rychtaříka. Druhý byl ulit, dle nápisu, který na něm je, na poušť ke kostelu sv. Jana Husi. Slova sv. a Husi jsou na něm nyní vysekána. Ačkoliv stráň pod kostelem proti městu je na sever, bylo zde v době postavení kostela, vedle velké vinice Formanovy, vysázeno ještě několik jiných menších vinic a u nich byly postaveny domky. Proto se tomuto návrší říkalo také „na Vinicích".

   
Po zpustošení podměstí okolo Hradce během třicetileté války, zejména v letech 1640 a 1645, byla pobořena také většina kostelů, které tam byly postaveny. Pobořen byl také farní kostel sv. Antonína před Mýtskou branou. Kněží tam také nebyli a osada byla tehdy přičleněna k hlavnímu kostelu ve městě, ke kostelu Svatého Ducha.
Když nebylo duchovenstvo při kostele sv. Antonína, byl jistě opuštěný také kostel sv. Jana Husi na Vinicích. Později se ho ujali hradečtí jezuité. Je jisté, že v roce 1673, a snad i dříve, tam některý z nich každý svátek konal cvičení v katechismu. K službám Božím byl kostel upraven již roku 1659. V roce 1691 v něm byl postavený nový hlavní oltář a uskutečnily se tam ještě jiné opravy s tím, že v roce 1692 byl kostel nově vysvěcen. Ke dvěma starším zvonům přibyl na věži ještě jeden zvon a roku 1699 byly všechny tři zvony znovu vysvěceny. Kostel se začal nazývat novým jménem sv. Jana Křtitele. Vzácní hosté, kteří se zúčastnili svěcení zvonů, byli od tehdejšího purkrmistra Arnošta Pichlera pozváni k obědu do domku, ve kterém kdysi pobýval poustevník. Na místě poustevníkova domku si postavil syn Arnošta Pichlera, František, v době, kdy byl hradeckým primasem, větší dům čili zámeček, který byl v roce 1979 zbořen. Dne 27. září 1722 byl v něm přivítán na oběd tehdejší nový biskup Václav z Košína, když jel z Chrasti do Hradce ke slavnostnímu uvedení do svého kostela (Svatého Ducha). František Pichlet nechal vedle kostela v roce 1715 postavit kostnici (dnešní zvonici)

(Místopisné paměti města Hradce Králové od Václava Vladivoje Tomka)