3) Socha Božského Srdce z r. 1922 věnovaná památce obětí I. světové války.
5) Postava světce – sv. Antonína Paduánského z roku 1890.
6) Pomník vojáků rakouského 18. pěšího pluku, kteří padli ve válce prusko-rakouské v roce 1866. Její nejkrvavější dějství se odehrálo právě v okolí Hradce Králové. Návrh pochází od předního rakouského architekta F. Schmidta, který proslul rekonstrukcemi význačných památek na území Rakouska-Uherska (např. dómu sv. Štěpána ve Vídni či hradu Karlštejna). Dílo provedla kamenickosochařská škola v Hořicích a v kostele byl tento sedm metrů vysoký monument osazen v roce 1892.
7) Oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1878
9) Oltář Piety – Bolestné Matky Boží z roku 1890 od J. Krejčíka.
10) Relikviář sv. Jana Pavla II.
11) Oltář sv. Antonína Poustevníka. Z dobové historizující produkce vyniká oltář sv. Antonína Poustevníka z roku 1881, který je umístěn na čelní stěně severní boční lodi. Do něho byl vsazen obraz významného českého barokního malíře Petra Brandla z roku 1730 přenesený sem ze zbořeného kostela sv. Antonína.
12) Barokní krucifix, datovaný do čtyřicátých let 18. století.Naposled restaurován v roce 1989.
13) Cínová křtitelnice z roku 1406 představuje dnes nejstarší dochovaný předmět ve vybavení zdejšího chrámu. Objednal ji původně opat Bartoloměj pro kostel kláštera v Podlažicích a s jeho jménem se také setkáme v nápisu na obvodu křtitelnice. Po zničení podlažického kláštera husity v roce 1421 se dostala do Hradce Králové ke Sv. Duchu a zde se dochovala do našich časů. Pochází pravděpodobně z proslulé pražské cínařské dílny v Týnském dvoře.
14) Ambon – v roce 1988 je navrhl a vytesal akademický sochař Jiří Beránek z Prahy.
15) Nástěnná malba „Zvěstování“ vytvořená v roce 1898.
16) Pastoforium představuje pozdně gotický typ sanktuáře, do něhož se ukládaly hostie. Mimořádně cenné dílo datované do roku 1497 se připisuje pražskému kameníku a staviteli Matěji Rejskovi. Pastoforium má podobu arkýře ukončeného věžovitou nástavbou o celkové výšce 8,20 m. Otvory do schránky pro uložení hostie uzavírají jemně kované železné mřížky zhotovené podle návrhu M. Rejska. Jednotlivá vnitřní pole mřížek zdobí rozmanité motivy provázené na obvodu nápisy, které se vztahují k Nejsvětější Svátosti. Jsou přerušeny monogramem W symbolizujícím krále Vladislava Jagellonského. Z původní plastické výzdoby zaslouží pozornost zejména hlavy sv. Petra a Pavla, andělů a reliéfy se symboly evangelistů.
17) Portál kapitulní sakristie, kaple sv. Michala.
18) Oltář sv. Michala.
19) Pseudogotická biskupská oratoř vytvořená v roce 1864-5 F. Schmoranzem.
20) Nástěnná malba „Nanebevstoupení Krista“ od J. Heřmana vytvořená v roce 1898.
21) Kanovnické lavice.
22) Sanktruárium – nika zakončená lomeným obloukem je lemovaná plastickým orámováním z pilířků ukončených fiálami a vimperkem. Z origi-nálního gotického sanktuária se dochovaly pouze hlavičky zasazené do kružby mezi fiálami nad nikou do stěny. Pozlacená mřížka je původní a představuje velice jemnou kovářskou práci. Mřížku zdobí latinský nápis s veršem z I. knihy Mojžíšovy: „Jakou bázeň vzbuzuje toto místo“ Sanktuárium mělo v gotických kostelích funkci schránky pro nádobu s hostiemi, proto byla nika uzavřena mřížkou.
23) – Hlavní oltář navrhl E. Dufek z Brna, sochařská výzdoba je dílem E. Hlavici z Prahy. Pískovcovou novogotickou ar-chitekturu provedla kamenosochařská škola v Hořicích. Oltář zhotovený v roce 1940, v němž jsou uloženy ostatky sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého vysvětil v březnu 1941 biskup M. Pícha.
24) – Piscinum, pravoúhlá nika rámovaná ostěním v podobě lomeného oblouku s jednoduchou profilací na vnitřní hraně přechází v mělce vyžlabený tympanon s motivem trojlístku.
28) – Portál do děkanské sakristie.
29) – Postava sv. Václava ve zbroji v plášti s korouhví a mečem u pasu a štítem s orlicí pochází z konce první poloviny 14. století.
